Třetí album tohodle HC/Oi! z Holandska vychází jejich vlastním nákladem na LP (300 kousků). Celkem zde najdete 15 songů v angličtině na hracím čase cca 31 minut. Kapela to do vás hrne od prvního tónu a nenechá Vás oddechnout, což při těch hracích časech jednotlivých songů naštěstí OK (nejkratší má 1:15 a nejdelší 2:23). Ceclej zvuk Complaint je pořádně chlíváckej, ať už se jedná o vohulenou baskytaru Randyho nebo Patrikův zpěv. Hnedka v druhém songu Lost or Insane uslyšíte lehký kytarový sólo a titulní Era of Decline zní jak od starejch Exploited a hnekda vás to donutí hrozit ukazováčkem. Další povedená věc je Still Standing, kde je kytara fakt drhnutá a je to mimochodem nejdelší věc z desky. Na první poslech mi to album strašně rychle uteklo, postupem času jsem se do toho dostával víc a víc a zjistil, že to není až zase taková bezduchá sypačka, ale že tam jsou fajn vyhrávky (třeba Loose Control nebo Get the Fuck Out). Nechybí pár názvových klasik jako Skinhead, Fight for your Life, Oi! Oi! Oi! nebo No One Likes Us. Nemám zatím fyzickou kopii, takže nevím o bookletu, ale cover je kreslenej a představuje zpustošenou ulici. Mně se to líbí.

Na 500 kouskách různobarevného vinylu naleznete další a tentokrát zbrusu nové album těhlech veteránů a zakladatelů žánru. Celkem zde naleznete deset písí, z čehož je 9 švédsky (Ge Fan Aldrig Upp – Nikdy to nevzdej, Sindre & Brokk, Frihet – Svoboda, Blod Och Is – Krev a led, Nog är Nog – Už toho bylo dost, Moder Svea Och Folket – Matka Svea a lidé, Parasiter – Parasité, Jorden Talar – Země mluví, Vid Nordens Hjärta – V srdci severu a poslední Roots of Steel je v angličtině. Album vydal tradičně Dim Records a kupodivu zde najdete velkej papír s texty a děkovačkou. Lidé, co Ultima Thule mají rádi, tak budou nadšení od prvního tónu Ge fan aldrig upp, protože tam je všechno, co na nich máte rádi – melodickej refrén a hravý kytary. Na písních Sindre & Brokk a Moder Svea och Folket pomáhali kapele jejich kolegové z Mjölner a kde je slyšet třeba harmonika a ženský zpěv. V Parasiter pak pomáhal basák metalový kapely Crashdiet a rockových Bedårande Barn Peter London. Frihet začíná třeba jako poloakustická věc a cca po minutě se přidají ostatní nástroje. Songy vypravují například o svobodě, kterou je třeba bránit o lidech ze severu, kteří žijí v težkých pdomínkách, ale jejich povaha a přirozenost je žene zpět, o tom, že by všichni měli otevřít oči a podívat se pravdě do očí a uvědomit si, že jejich země hoří, Podobně je i na tom třeba Moder Svea of Folket, kde text je fiktivní dialog mezi Matkou Sveou a jejími lidmi, kteří se o dní odvrátili, Jorden talar je roněž poloakustická věc o přirozeném koloběhu života, kdy lidé se rodí a umírají, ale jejich odkaz žije, ať už v krvi jejich dětí nebo v krajině, kterou obývali. Mimochodem to je jedna z nejlepších věcí na desce společně s následující Vid Nordens hjärta. Výtečná věc!

Druhé album tříčlenný Wouterovy metalový bandy vychází na CD, LP (250 kousků na černém asfaltu) a na kazetě (50 kusanců na Zwaertgevegt Records). Na albu najdete celkem osm písní, z čehož je sedm v angličtině a poslední Heathen Peace 476 (konec západořímské říše) je pomalejší instrumentálka. Jinak kapela uvedla album přes dva singly na flexi Epku a to Total Fucking War a Heath Dweller, které jsou zde recenzované. Na Heath Dweller pomáhal s vokály Henke Forss z Dawn. Mimo to ho uslyšíte navíc v songu Apollyon. Většina songů je v rychlejším tempu (třeba právě Apollyon, Rise of Suebian Warlords nebo Ides of March s ďábelsky rychlými bicími) ale i pomalejší táhlý věci (Spells of Ishtar a poslední Heathen Peace 476). Textově to je o starobylých válkách a válečnících, kteří rozvrátili Římskou říši (Rise of Suebian Warlords), o bohyni války Ishtar a jejich kouzlech, o králi armády kobylek a ničitelovi (Apollyon) nebo třeba o březnových idách (The Ides of March), což byly dny, kdy byl zabit Caesar. Na obalu desky je meč Snartemo, který pochází z 6. století našeho letopočtu a který je symbolem této éry, kdy se barbarské kmeny toulají po Evropě a kdy i dlouho fungující vládce padnul. Fyzicky vyjde album 8. května 2026, ale dle popisků bude CD i LP obsahovat luxusní booklet (8 stránek CD a čtyř-panelový gatefold obal u LP). Za mě super věc, která bourá hranice subkultur!

Heath Dweller, neboli Obyvatel vřesoviště je další singl od Heathen Peace, který vyjde na flexidisku spolu s ještě jedním instrumentálním songem. Taky je to ochutnávkový song z připravovaného alba. Mimo to takhle říkali kdysi křesťané ostatním lidem, kteří nepřistoupili na jejich víru. V songu hostuje (respektive parádně řve) Henke ze švédské kapely Dawn, s kterým se tahle spolupráce upekla, když Cosmic Key Creations vydali reedici jejich alba. Zatímco Wouter má spíš hlubokej chraplák/vtahovák, tak Henke má spíš ječák a na konci se pěkně doplněj. Song má cca tři a půl minuty a od počátku to do vás napere skvělým riffem. Oddych přijde v čase cca 1:41, kde je vyhrávka, ale hnedka po ní nastoupí Henke a Wouter, který Vás z toho oddychu zase vytrnou. Schválně to poslechnětě třeba tady https://www.youtube.com/watch?v=cp33JCRM81A. Kdo má rád tvrdší muziku s vlivy black metalu a texty, který se týkají pradávné histore Evropy, tak tohle je přesně pro něj.

Čtvrté album týhle brněnský punkrockový bandy se jmenuje Zpověď, vychází opět jejich vlastním nákladem a najdete na něm celkem deset písniček. Zpověď to bude zřejmě proto, že zpěvák a kytarista Rorýsek měl před lety nehodu a dával se dlouho dohromady...to ostatně všechno uslyšíte hnedka v prvním songu. Na dvou písních (Zpověď a Vzpomínej) hostuje Ketty jako skvěle doplňující ženský vokál. Proti předchozím albům chválim větší použití akustický kytary a víc písní v pomalejším tempu například skoro baladová Vzpomínej, která je o prázdnotě po rozchodu nebo hnedle první Zpověď, což je opravdu brilantní věc díky sólové kytaře a singalongu. CD obsahuje parádní ultramelodické songy namátkou třeba protiválečná Prach a Dým se skvělým basovým sólem (na kterej je i videoklip https://www.youtube.com/watch?v=5dtDB0BZZZI), Švihák lázeňský (kterej vypovídá o Rorýskově rekonvalescenci :)) nebo třeba Pes. Další zajímavý věci jsou třeba Omerta, který je věnovanej americkejm mafošům, Železnej hotel, pro kámoše co seděj (opět s parádní kytarou/basou) nebo tvrdší Co se za vším skrývá s dunivou kovově znějící basou. Booklet je fajn, texty, tématický fotky k nim a vzadu fotka bandy s pozdravem. Tohle je prostě super, parádní muzika a texty, který jsou jak srandovní, tak i vážný a osobní a je vidět, že kapela vyzrála jak víno/pivo/kořalka. Mimo to vychází ještě bestofka, která mapuje tvorbu kapely od roku 2013, na kterou bude recenze později. Určitě po tom jukněte.