Combat BC/The Tenderizers - Close Alliance

DIY - LP -


1195_combat_tender.jpgDIY splitko Combat BC, kde zpívá Melanie (třeba Melanie and the Secret Army) z německého Kolína a The Tenderizers z belgických Brugg vychází na 180 gramovém LP v počtu 300 kopii (z čehož prvních 100 obsahuje texty od Combat BC). LP je vyprodáno nebo jeho cena na discogs začíná na 32 Euro. Každá kapela zde má šest anglicky zpívaných songů. Combat BC mají fajn kytaru (třeba Without a Pride nebo Whisky Song), basa je vytažená tak, že je perfektně slyšet v každém songu (třeba její rock´n´rollové vyhrávky ve Warriors), ale hlavní je vokál - Melanie je celkem uječená. Jinak tempo je rychlejší a z celé kapely srší veliká energie. Asi nejvíce se mi líbí poslední song Wanker. The Tenderizers hrajou v pěti a tohle je jejich třetí počin. Muzika je o něco pomalejší a klidnější (vokál není taková pila :)) a hlavně ty dvě kytary taky dělají svoje. V posledním songu Nothing at All uslyšíte ženský vokál ve sborovém refrénu. Chvílemi tam slyším Badlands a jindy zase pozdější Skrewdriver (opět díky vokálu a já to osobně slyším hnedka u prvního songu What the Wise Man Says). Moc se mi líbí melodická Till the Music Dies (která vyšla i na jejich debutovém CD). Celé LP je dělané jako gatefold, kde uvnitř jsou fotky kapel, seznam songů a děkovačka. Jinak vepředu a vzadu je znak přísluěného města, z kterého kapela pochází. Zajímavá věc pro fanoušky méně známých kapel, celá v DIY stylu, který nemusí být vždy reprezentováno jen černobílým nakopírovaným obalem.
Autor: Peddy  •  Hodnocení: 8  •  Datum: 30.10.2019

Pressure 28 - Way Back Then

Powerfist Records - LP -


1194_p28wayback.jpgWay Back Then je LP/CD kompilačka, která vychází na Powerfistu (respektive na Break the Chains Records) a najdete na ní 16 (a na CD verzi 17 songů – cover od YDL Skinhead 88 předělanej na Pressure 28) songů. Kapela hraje od začátku 90. let, ale album vydala jen jedno (Unified z roku 2011) a v té době i jedno EP Up Yours na Helen of Oi! Records. V roce 1992 ještě vydali demo kazetu Anfum´s. Z čeho je teda kompilace složená? Kapela vydala celou řadu písní na různých kompilaích jako Oi! the New Breed, Working Class Anhems, Oi! it´s Streetpunk, More Working Class Anhems, Oi! the Next Generation nebo EP k zinu Skinhead Times. Poslední dva songy na LP jsem nikde jinde nenašel – jedná se o Clocking In a The Lion Still Roars a jak se píše v bookletu, tak ty nebyli předtím nikdy vydány. Vzhledem k tomu, že se jedná o výběrovku, tak jednotlivé songy mají jinou zvukovou kvalitu a nejvíce je to asi slyšet na posledních dvou nevydaných. Jinak nejmladší vydané songy jsou z roku 1995. Textově se kapela opírá do vlády Johna Majora, která k pracujícím nebyla příliš přívětivá (Off With Their Heads), pak je tu klasické opěvování kultu (Kids on the Move, Oi!´s Alive, We Are the Army), pracující třídy (Working Class Man), nejistota budoucnosti (1993) nebo hrdost na Anglii (The Lion Still Roars). Většinou se jedná o střední tempo a muzika není nějak extra tvrdá. Tak k bookletu…no jedním slovem paráda. Je ve formátu A4, obsahuje 12 stran a je v něm historie kapely, starší rozhovor, dvoustránka s plagáty, diskografie (až do teď, takže i poslední věci), texty a celá řada fotek, jak starších, tak i novějších. K tomu zde naleznete ještě dvě pohlednice. Obal je buďto ve verzi Union Jack (350 kousků) nebo St. George (150 kousků). Pokud máte rádi kapely z první poloviny 90. let jako třeba Blank Generation, Boisterous nebo třeba Another Man´s Poison a výše zmíněný komplace, kde mají Pressure svoje songy, nemáte, tak tohle je přesně pro Vás.
Autor: Peddy  •  Hodnocení:  •  Datum: 23.10.2019

Bloody Mary - Poselství moci

DIY - CD -


1193_bm_pm.jpgV pořadí třetí album téhle brněnských pankáčů se jmenuje Poselství moci a kapela ho vydala po třech letech opět sama. Proti minulému albu došlo k výměně na postu basáka, jinak je sestava stejná – čtyřčlenná, ale dvě kytary. Celkem zde najdete 10 songů v češtině, přičemž Skinhead Girl je cover od The Pride (Princess for One Night). Po prvním (ale i po dalších) posleších musím konstatovat, že kapela šla strašně nahoru a strašně mákli na kytarách a celkově na melodiích. Rorýsek taky daleko víc pracuje se svým hlasem a umí zpívá jak čistě (Maskovaní machři) ale i hruběji (třeba první Exploze). Dobrá je vytažená basa, která je krásně slyšet v každé písni. Naprosto perfektní je třeba druhý song Poselství, kde je začátek jen s kytarou a zpěvem (což mám moc rád). Song se tématicky věnuje zničené planetě, na které žijem. Dál je to určitě píseň Přátelství, kde hostuje Špenát z Neparkovat Vjezd (a v refrénech uslyšíte celý zbytek Neprakovaček) a s Rorýskem se střídají v jednotlivých částech slok. Téma songu je poměrně jasné – kamarádství, které není samozřejmostí. Na song je i videoklip z roku 2017 https://www.youtube.com/watch?v=6kwQPReQ0gs. Jinak najdete zde jak vážný texty (třeba Hrdina, která je o vojácích a jejich údělu a která se nese v pomalejším rytmu, Ráj, která pojednává o neřízené migraci do Evropy a kterou kapela určitě nasere celou řadu lidí – pokud se jim to ještě nepovedlo :) nebo Baron o současném premiérovi ČR a o tom, jak se dají jednoduše opít rohlíkem/koblihou), ale i odlehčenější texty (jako třeba Vánoční, která popisuje celej ten vánoční shon od trhů, přes pečení, nákupy, přežírání až po dárky nebo poslední Černobílej svět, což je hymna tatéra, kterej rozdává svoje díla na lidská těla). Booklet je udělaný moc fajnově, s textama (včetně chyb a překlepů, ale nikdo nejsme dokonalej), celou řadou fotek členů, děkovačkou a pozdravama. Parádní věc a palec nahoru za to, že kapela se neustále vyvíjí.
Autor: Peddy  •  Hodnocení: 9  •  Datum: 22.10.2019

Coldside - Call for Justice

Demons Rum Amok Entertainment - EP -


1192_c_cfj.jpegNa holandském labelu Demons Run Amok Enterntainment vyjde EPko americkým Coldside (1. listopadu), které bude obsahovat tři nadupané písně, a to Call for Justice (strana A), Back Stab a Guns Up (strana B). EP je limitováno 300 kousky na zlatém vinylu. První dva songy mají něco přes dvě minuty, poslední asi 1:45. Kapela má za sebou čtyři dlouhá alba, z čehož poslední dvě byly recenzované na BB. Jinak v kapele jsou ex členové věcí jako Wardogs nebo Vietnom, takže můžete čekat skutečně pořádnej a poctivej sypec. Na dlouhejch albách kapela měla i pomalejší melodické písně, které byly v typickém streetpunkovém duchu. To tady na EPku není a všechny tři věci jsou v rytmu klasickýho HC. Titulní song je těžkotonážní válec, kterej obsahuje singalong refrény, houpavo-skákavé změny rytmu. Dvojka je rychlejší a rytmus bicích je v ní přímočarejší. V posledním songu si kapela přibrala nějakého hostujícího zpěváka (nebo to tak minimálně zní), kterého uslyšíte v druhé polovině písně a který má vyšší hlas než Chewface. Na úplném konci pak zpívají všichni společně. Obal desky mi připomíná Euphemism od Hard Resistance. Kdo má rád Ryker´s, Tech 9, Madball a jiné klasiky žánru, tak si Coldside zamiluje. Kapela měla jet v listopadu Evropské turné (Německo, Belgie, Holandsko, Rakousko), ale turné bylo bohužel zrušeno, takže se bude konat až v roce 2020.
Autor: Peddy  •  Hodnocení: 8/9  •  Datum: 15.10.2019

Close Shave - We Are Pariah

Pretty Shitty Town Records - LP -


1191_close_shave_pariah.jpgDruhý album v nové éře Close Shave se jmenuje We Are Pariah a zásadní je fakt, že na něm zpívá Lurch, který nahrál v 92 album Lone Riders. V sestavě je ještě basák Jeff (No Quarter), Jedd Baker (No Quarter, Luna Vegas) a Steve Walker (ex Section 5), ale to vy už určitě všechno víte. Album vyšlo jako LP (tuším že bílá – druhý press, červená a zlatá verze), ale i CD (ve spolupráci PST a KB Records). Celkem je na desce 11 songů. Zajímavá je určitě dvojka 20 Years On (která měla ale pracovní název Wedding Bells II) a která navazuje na song z Lone Riders o svatbě. Tentokráte se v ní zpívá o rozvodu, trablech, ale i o tom, jak dotyčné už nikdy nějaká zlatokopka neklofne. Další je Festival of Hate obsahuje skvělou kytarovou i basovou linku, potom Come to Brum o ne příliš lehkém životě v jejich rodném městě a stranu A uzavírá halekačka Plant Pot. Stranu B otevírá vážnější song 1974, který se věnuje bombový útokům PIRA v Birminghamu, které usmrtily 21 lidí. Song má pomalejší instrumentální začátek, který asi po 2 a půl minutě zrychlí do normálního tempa. Nechybí samozřejmě ani song věnovanpů pozérům s prostým názvem Cunts Anthem, po kterém následuje In the Grey Again, která je o tom jak jsme všichni v greyzone v cajku :) a kapela si zde trošku dělá prdel z Rebellion Festivalu a HITS. Přepdoslední Angry Man je věnovaná všem za klávesnicí, co škodí a poslední se jmenuje Beginning of the End, cože je pro mě asi nejlepší song z desky obsahující skvělou basovou linku. CD verze má v bookletu více fotek, než LP. Jinak uvnitř jsou texty, které jsou ručně psané s úpravami a drobnými kresbami. Kdo má rád rockovější Oi! a má raději album Lone Riders než jejich dřívější tvorbu, tak tohle je přesně pro něj.
Autor: Peddy  •  Hodnocení: 9  •  Datum: 08.10.2019