Toto EP obsahuje dvě písně, které byly nahrány v roce 2007 společně s albem Sex, Thugs and Rock´n´Roll, které mělo zatím nejgarážovější zvuk ze všech alb od TMF a remasterovány v roce 2009. EPko vydala společnost Koi Records, která sídlí v Texasu a specializuje se hlavně na vydávání vinylů a to různě barevných. Můj vinyl TMF je fialovo-hnědý. Tak jak jsem už psal, na desce najdete dva songy a to na straně A song Hey ho! Let´s Go! A na straně B song Boring. Strana A se mi osobně líbí víc, song o nenávist, násilí a o člověku, co je řízenou střelou a časovanou bombou. Song na straně B je o ničem. A to doslova. V podstatě je o tom, jak se píše text a to, že stačí 12 řádek a refrén a je vymalováno. K pěkně udělanému obalu je přiložen papír s texty. Fajn udělaná věc, která nevybočuje z ostatní tvorby TMF.

Další a opravdu nevím kolikáté album týhle kapely fanoušků třetího poločasu, která si nachází každým albem mraky nových a nových posluchačů. Muzika tadytý chuligánský bandičky je totiž hodně zajímavá. Je to vyhraný streetrock, kterému nechybí tvrdost a nenávist z ulic, ale i melodie a akustické balady, kterých zde také pár najdete a když už to není čistě balada, tak je to alespoň podbarvení muziky akustickou kytarou. Velmi mě překvapili jejich zpěvné refrény, které oplývají neskutečnou melodičností a CD se poslouchá úplně samo. Mně osobně stačí stopáž cca kolem 45 minut, ale tohle skutečně uteče jako voda a nudit Vás to rozhodně nebude. To, že kapela umí hrát, potvrzuje i fakt, že krom dvou songů mají všechny ostatní (11) přes 4 minuty. Texty se samozřejmě točí kolem kopané, ale nejen kolem ní a nejsou to už takový ty typický halekačky jako třeba na prvním albu, ale mají hlavu a patu a rozhodně nejsou primitivní. Pojednávají například o scéně v Německu a její „policii“, která monitoruje kapelu a co se kolem ní šustne (a určitě nejen kolem KC), o tom jak je třeba vracet obdržená rány, vztah syna k matce nebo o tom, jak v partě pravých přátel není člověk nikdy sám. Nechybí ani klasiky okolo kopané, tetování a popíjení. Střední tempo a pomalejší songy spíše převažují (třeba songy Meine Träume, Ich bin wie du atd…), ale kapela umí i tvrdší věci, jako třeba Auf ein Neues, Das ist mein Ding, Tätoiwiert, Voller Stolz a nebo Wir schlagen zurück. K albu je i parádní booklet, kde je hodně fotek kapely a všechny jejich texty, které jsou opravdu někdy kurevsky dlouhý a to je jedině dobře! Kdo má rád vyhranější muziku (a vidí trošku dál než jen na pivo, buřty a nenávist), která umí být jak tvrdá, tak i melodická a příjemná, tak ať rozhodně šáhne po tomhle albu, jelikož tahle věc tyto předpoklady splňuje na 100%.

Info: Praha Motoráj 11.9.2010

Info: Corps, Bombecks, Disdainful a Cunninghams v Drážďanech